Máma kutí

Moje nápady a tipy pro prcka.

Přebalovací pultík nad vanu

Malá se už narodila jako pořádny cvalda. Takže když měla několik měsíců byla na mě už dost těžká, abych ji na jedné ruce umyla nad vanou. Proto jsem potřebovala nějaký šikovný přebalovací pultík, který by v bytě nezabíral moc místa a na kterém bych mohla malou i osprchovat. Jelikož jsem nic podobného nikde neašla. Vyrobila jsem si ho :) A na rozdíl od jiných mých nápadů, ten jsem využival hojně.

Výroba přebalovacího pultíku: Doma jsem měla čtyři dřevěné desky, z kterých jsem zrobila rám (tak aby pěkně sedl na vanu a nesklouzl. Do rámu jsem důkladně přichytila sítku proti hmyzu. Na sítku jsem pak při umývání položila prďolu a pohodlně osprchovala, poutírala a přebalila.

Pultík se osvědčil dobře. Mělo to jediný nedostatek. Sítka co se dáva do oken proti hmyzu má sice dostatečnou pevnost, aby dítko unesla, ale má příliš malé oka. Voda jimi proteče bez problému, ale kousky hovínek už ne. Takže příště bych použila jinou sítku (např. tu co se dává pod omítku), nebo bych rám vypletla nějakou šňůrou.

Tkaničky rychlozavazovačky

Blbinka na kterou bych si ani nevzpomněla, ale vzbudila u ostatních maminek nadšené reakce. Jde o brzdičku/olivku, kterou koupíte za pár korun v každé galanterce, nebo vytáhnete z kapuce nějaké mikiny. Na dětských botičkách se promění v užitečného pomocníka. Mě se osvědčila hlavně při nošení malé na zádech. Když malé spadla botička, hlasitě na to upozornila. Nasadit botku zpátky bylo komplikované, ale dalo se. Jenže zavázat tkaničku na botě bylo nereálné. S brzdičkou však problém nebyl. Tento nápad využil i náš tatínek, když si zlomil ruku a s jednou rukou se zavázat nedokázal.

Hra najdi nohy pro dítě 1,5 +

Tuto hru lze vyrobit za půl hodinky a zabaví dítko tak od jednoho a půl roku. Menší děti mají radost když trefí kartičkou na nějaké místo. Starší děti zavbaví na dýl, když hledají správné nohy. A pak když experimentují a baví se nad chybnými nožkami.

K výrobě stačí kousek tvrdého papíru, fix a koník na secvaknutí.

 

Klouzačka z kartonu

Zejména když prší, člověk kolikrát neví jak ty drobátka zabavit. A tak když jsem jednou v komoře zahlídla kus velkého kartonu a rozebranou dětskou postýlku, vznikla tato jednoduchá domácí kouzačka. A měla docela úspěch. Tak třeba vám to taky přinese nějakou tu minutu oddechu navíc :)

Domácí kousátka

Když začnou růst zoubky, kromě nadměrného slintání se objeví touha všechno cpát do pusy a okousávat. Darem jsme obdrželi hned několik umělohmotných a gumových kousátek. Asi jsem divná, ale ve mě tyto hračky budily vždy nedůvěru. O to víc když byly naplněné blíže nespecifikovatelnou tekutinou.

Zeleninová kousátka

Navíc jsem přesvědčená, že vše co malé dítě touží dělat má nějaký smysl. Že prostě potřebuje postupně prozkoumávát svět všemi smysly. Nejdřív sluchem a čichem, pak zrakem, hmatem no a na řadu příjde i chuť. A když chce ochutnávat, mělo dle mého názoru zkoušet různé chutě a ne jen převalovat v puse kus plastu, gumy či silikonu :P Namísto kousátek jsem nábízela dcerce na ohryz mrkev, jabka, kedlubny,... prostě zeleninu a ovoce. Zprvu jsem se trochu obávala, co když si odkousne a vdechne! A tak jsem kousací ovoce a zeleninu balila do kousku plátěné pleny. Ale brzy jsem zjistila, že riziko vdechnutí je nakonec menší, než u plastových kousátek. Ve chvíli kdy se podařilo prckovi něco odkousnout, byla už zelenina rozžužlaná natolik, že by se nám tuto kašičku nepovedlo vdechnout, i kdybychom se o to úmyslně snažili. Malá si pak takový lepkavý kousek se zájmem převalovala v puse. Když se stalo že kousek spolkla, buď jej vzápětí vyblinkla (tak jako si odblinkla po každém kojení či jídle), nebo pokračoval dál a našel o něco později v plínce.

Taková domácí eko kousátka jsou však upatlanou záležitostí. Abych okousané mrkvičky a jablíčka nemusela hledat někde za skříní a pod gaučem. Přivázala jsem je a zavěsila. Kromě kousání a nových chutí teď nabízela tato hračka i pohybovou aktivitu a to chytání. A mě ušetřila uklízení.

Provazová kousátka

S kousací ratolestí jsem jednou míjela výkladní skříň zverimexu, když mě udeřily do očí provazové hračky pro psy. A hned jsem si vzpomněla na svůj dětský zlozvyk okousávat šňůrky od mikiny a vlasy. A tak jsem koupila bavlněnou prádelní šňůru, upletla z ní motýlka a další figurky. Vše důkladně vyvařila. Tož a aby to mělo nějakou chuť, tak jsem to vyvařila v odvaru z hřebíčku a dalších bylinek, které navíc hojí, tiší bolest a omezují vznik infekce v poraněných ďásínkách.

Nápad dobrý. Kousátko je pratelné a snadno dezinfikovatelné varem (může se házet do různých bylinných čajů, nebo dát na chvíli do trouby při pečení). Šňůra se dá vytvarovat do nejrůznějších figurek a zvířátek, stačí jen trocha zručnosti a fantazie. S těmi si nakonec dobře vyhrála i starší sestřička. Chtělo by to však měkčí provaz. Prádelní šňura je upletena příliš na tuho a tak ztrácí kousavé kouzlo měkčích tkaniček a šňůrek. Určitě by šlo vytvořit vhodnější provázek z pruhů látky.

 

Kam dál?