Řízení rizik

Je potřeba vymezit si důsledně všechna možná rizika pro konkrétní projekt. Rizika vznikají ještě před zahájením samotného projektu a také v jeho průběhu. 

Věcným výstupem procesu analýzy rizik je dokument který obsahuje:

  • popis IS
  • stanovení úrovně hrozeb
  • odhad ztrát
  • stanovení protiopatření
  • určení zbytkových rizik

Druhy rizik a jejich příklady

Rizika projektová

  • špatná komunikace členů týmu - rozdílná interpretace toho co mělo být uděláno 
  • opoždění v čase - špatné plánování, malá časová rezerva
  • kompetence - pracovníci neodpovídají kvalifikaci
  • neznámá kvalita produktu
  • neschopnost pracovat jako tým - kulturní rozdíly
  • ztráta klíčové osoby - nemocenská, mateřská
  • selhání technických zdrojů
  • nedodržení rozpočtu

Rizika finanční - daňové změny, inflace, změny úrokových sazeb

Rizika přírodní - povodně, zemětřesení

Rizika vyšší moci - války, katastrofy

Řízení rizik

Disciplína se zabývá tvorbou činností, navzájem provázaných, které se snaží zamezit nebo zmírnit výskyt rizik nebo nemilých překvapení. Rizika ohrožují dosažení našich cílů, mají potenciálně negativní dopad na naši činnost a s určitou pravděpodobností se u naší činnosti vyskytnou. Řízení rizik se snaží tyto negativní dopady co nejvíce eliminovat.

Řízení rizik se skládá ze 4 činností:

1.     Identifikace rizik a oblastí hrozeb - vyhotoví se jejich seznam 

2.     Hodnocení rizik - pro určení hodnoty rizika je nutné nejdříve určit následující hodnoty:

  • dopad rizika - na projekt a jeho průběh
  • pravděpodobnost - s jakou pravděpodobností riziko nastane

- následně se stanoví hodnota rizika podle tabulky, která určujeme míru akceptovatelnoti rizik (vlevo)

- můžeme mít i víc jak 3 sloupce a řádky, záleží jak podrobnou chceme mít stupnici

- všechny rizika mají přidělené dvě hodnoty od 1-3 s jejich dopadem (I) a s jejich pravděpodobností (P)

=> riziko odpovídá jednomu políčku v tabulce kde se protly jeho hodnoty - high/ medium/ low, kdy high jsou vysoké rizika které se musí neprodleně řešit 

3.     Strategie zvládnutí rizik

Po důkladném zhodnocení rizik je nutné vytvořit plán rizik, ve kterém bude uvedeno určení strategie zvládnutí, minimalizace nebo eliminace rizik. Faktory, které ovlivňují tvorbu strategie: fáze projektu, velikost, priorita, komplexnost, časová a finanční náročnost. Tvorba plánu rizik není nijak složitá, ale je prioritně důležité rozpoznat všechna závažná rizika, které mohou náš projekt ovlivnit a k těmto rizikům navrhnou účinná protiopatření.

V tabulce musí být uvedeno: rizikováha rizika, jeho pravděpodobnost a jeho hodnota. Dále zde musí být stanoveno preventivní opatření, pokud riziko nastane, jaké kroky podniknout k jeho odstranění nebo minimalizaci. Důležité je také určit odpovědnou osobu spojenou s provedením preventivního opatření. Určení krizového scénáře je další důležitou součástí tabulky plánu rizik. Krizový scénář se stanovuje pro případ, že se nepodaří riziko odstranit nebo jej minimalizovat. 

4.     Monitoring vývoje rizikových stavů

Během jakéhokoli projektu se mohou objevit další rizikové události a proto musejí být rizika stále monitorována. Nikdy nemůžeme určit a rozpoznat všechna rizika a pravděpodobnost, se kterou mohou nastat, proto je důležité abychom stále identifikovali nová rizika a přehodnocovali rizika, která byla již dříve rozpoznána. To znamená, že Plán rizik a jejich řízení se bude stále měnit v čase.

Kam dál?