Výstupy grafické informace
Grafickou informaci ukládáme ve dvou základních formátech rastrovém a vektorovém. Různé výstupní zařízení pracují s různým formátem obrázku. Monitory a tiskárny, potřebují informaci rastrovou, zatímco plottry vektorovou.
Rastr nese grafickou informací v matici bodů (pixelů) - o každém bodu obrázku si musí pamatovat jeho barvu. Čím větší je obrázek, tím více má bodů a tím větší má velikost. Při zvětšení rastrového obrázku pak dochází k rozzrnění. Mezi rastrové formáty patří ty nejznámější (bmp, jpg, png, gif,...)
Vektorové formáty uchovávají informace geometrických útvarech z kterých se obraz skládá (přímky, kružnice, křivky, plochy, ...). Díky tomu není problém při vykreslování vektorového obrázku změnit velikost aniž by se změnila kvalita obrazu. Mezi vektorové formáty patří např. pdf, svg, ps.
Obrazovka
Obrazovky (monitory) jsou dočasné výstupní zařízení. Obrazovky můžeme je dělit na
- znakovou obrazovku na které můžeme zobrazit maximálně pseudografiku to jest smajlíky, a jiné obrázky složené ze znaků , ♥, ♣ či dalších speciálních znaků pomocí kterých šlo v dávných dobách na znakových monitorech realizovat různě zazrněné plošky)
- klasickou pixelovou složenou ze síti bodů (pixelů), které se po řádcích neustále překreslují. Mezi nejznámější pixelové obrazovky patří:
- Katodová obrazovka - velká těžká bedna. Funguje na principu elektronových paprsků, které při dopadu na obrazovku (luminoforovouv vrstvu) rozsvítí daný pixel. U barevných obrazovek jsou ty paprsky tři a každý míří do trochu jiné části pixelu. Pixel je totiž rozdělen na tři části (červenou, modrou a zelenou) a každý z paprsků rozsvítí tu svojí část (viz. obrázek vlevo :)).
Vyrábí se to tak, že se obrazovka natře jednou barvou, pak jí projede odpovídající paprsek a "připeče ji tam" barva se smyje a natřese další barvou. - LCD obrazokvka - tenká, placatá. Funguje na principu polarizace světla. Mezi dvěmi vrstvami skel jsou tekuté krystaly, které se pod proudem "zpolarizují". Celý monitor je podsvícený a polarizací se jednotlivé pixely zastíňují.
- Plazmové displeje - obsahují směs plynů (argonu a neonu), které se elektrickým polem rozsvítí. Barva se realizuje příměsi dalších látek, které se aktivují ultrafialovým zářením
Tiskárna
Tiskárny přenášejí grafiku trvale většinou na papír. Existuje několik typů tiskáren. Podobně jako u obrazovek je můžeme rozdělit na znakové (fungovala na principu psacího stroje) a bodové.
Bodové tiskárny se dle techniky tisku dělí na:
- jehličkové - funguje podobně jako psací stroj s tím že přes pásku (kopírák) neproráží celé písmenka, ale jehličkou vyráží body, díky čemuž může vytisknout i obrázky. Hlavní výhoda jehličkových tiskáren je úsporný tisk. Nevýhodou je hlučnost a pomalost.
- inkoustové - inkoustová nanáší na papír inkoust. Oproti jehličkovým je rychlejší a tišší. Nevýhodou je dražší tisk, vysychání kartridží a občas se povede vytištěný text rozmazat hned po vytištění.
- laserové - na papír se nanáší suchý prášek, který je následně zažehlen. Zásobníky s práškem nevysychají a papír je po tisku suchý a není možno jej rozmazat.
Plottry
Kreslící stoly pracující s většími formáty než tiskárny. Liší se i technika kreslení. Princip kreslení plotru se víc podobá přirozenému kreslení člověka. Rameno s pisátkem (pérem, fixem, tužkou, nožem) se pohybuje nad podkladem (papír, textil, pevná deska). Kreslící náčiní lze jednoduše vyměňovat, stejně jako povrch na který se kreslí. Nevýhodou tohoto typu plottrů je velikost. Proto jsou tyto plottry na ústupu, požívají se hlavně pro tištění plošných spojů. Pro klasický tisk na ohebné materiály nahrazují jiným typem plottrů, který má válec na posun papíru a kreslící hlava se pohybuje jen v jednom směru směru, což už je v podstatě jen velká tiskárna.