Autor: Lucie

Tož klasika, šiju, šiju si kalhoty do sucha i do vodičky… a jsou úzké a na vzadu na ledvinách cosi chybí. Ale tentokrá jsem si řekla a dost, přijdu této záhadě na kloub.

„Chci jednoduchý střih vycházející z obdelníku, který tvoří válec nohavice, jen potřebuji vědět, jak udělat ten kritický mezinožní střih, který to celé pokazí.“ Vysvětluji AI-čku. A ona mě nasměruje na tradiční historický evropský střih kalhot, který se dodnes hojně používá tipicky pro pyžamové kalhoty. Jo, to je to co chci, jednoduchost a pohodlnost, klidně i gumičku v pase…
Skončím u tohoto videa: https://www.youtube.com/watch?v=iYNiXim40BA

Dle postupu ve videu,

1. udělám obdelník, který má
   délku = délku kalhot (od pasu po zem + záševky)
   šířku = obvodu mých boků (*příště přidat záševky i na bok)
2. udělám podélnou osu uprostřed obdelníku (čarchovaná čára o na obrázku půli obdelník uprostřed). Tu vzápětí posunu o dva palce směrem doleva (směrem k předku gatí).
3. kolem posunuté osy (nahoře, bod P) nanesu půlku obvodu pasu (půlku, protože jde o jeden ze dvou dílů). Tzn. mám-li obvod pasu 100cm, pak kolem osy nanesu dohromady 50cm, tedy 25cm na každou stranu.
4. výšku sedu si změřím na vnitřní straně kalhot (od zadku k zemi) a nanesu jí zespoda |AE| = |BF| = výška sedu. Seknu tedy obdelník i v duhém směru (kolmo na osu) a vytvořím přímku EF.
5. nyní mohu vykrojit přední a zadní sed. Obloučkem spojím body vzniklé v 3.kroku s body které vznikly ve 4.kroku (E,F). Viz obr. výše.
6. zadní (větší) sed zvednu o palec a přední snížim o palec. Tyto dva body spojím, čímž vytvořím zkosení vrchního pásového střihu a nepoleze tak zadek ven z gatí, když si sednu.

No a druhý díl udělám zrcadlově, takže mám-li látku s jednou pohledovou stranou, přeložím (poled.stranami k sobě) a střihám oba díly naraz.

Sešiju šivorot-na-vyvorot (vyvráceně) sedy (předek k předku, zadek k zadku). Nasadím, vyzkouším a zjistím, kde mám sešit vnitřní stranu nohavic. Na tento krok se pekelně soustředit! A je hotovo. Zbývá dořešit kosmetické záležitosti, zahnout nohavice a tak.

Střih je dobrý, pěkně sedí, i když příště bych přidala záševky 1-2 palce na šírku obdelníku i pasu. Strechový materiál by to odpustil, ale já šila z plátna, takže po sešití na šířku pasu, jsem to nemohla nasadit přes boky. Muselo by se to řešit zipem v buntku, nebo na kraji. Já zip neměla a tak jsem do rozparku v buntku našila dlouhé pásy látky a mám pas zavinovací 🙂

Široké nesplývavné nohavice se mi náhodou povedly udělat tím, že jsem zapoměla zkrátit kalohty na délku. Tím pádem mi dole přebívala solidní rezerva, kterou jsem zalomila tak ze 4x. Vznikl tak tuhý spodní lem, který pěkně drží tvar a šířku nohavic. A tak to mám ráda. Nelíbí se mi, když se široké nohavice zplacávají při chůzi, a tohle je šikovné řešení.

Nedávno jsem se s kamarádkou bavila na téma trhání mandlí dětem z logopedických důvodů… Měla jsem za to, že je to už hluboká historie, která dnešní děti neohrožuje. Kamarádka mě však vyvedla z omylů. Ještě jejímu synovi 5 let zpátky logopedka doporučovala tento chirurgický zákrok! Jak jsem to uslyšela, otevřel se mi nůž v kapse… Internet má ale úžasnou schopnost, dát průchod emocím, aniž by došlo k ublížení na těle 🙂 Tak se tu podělím o své zkušenosti.

Teď je mi 40 a asi v 8 letech mi rodiče na doporučení logopedky nechali vytrhnout nostní mandle. Do nedávna jsem žila v přesvědčení, že důvodem byly časté angíny, kterými jsem v dětství trpěla. Když mi máma nedávno řekla, že důvodem byla špatná výslovnost a doporučení logopedky, chytla jsem se za hlavu.

Děkuji za toto rozhodnutí rodičům? Ne!

Vyčítám jim to? Ne. Být rodič a zodpovědně se rozhodovat v nejlepším zájmu své ratolesti, je zatraceně těžké a člověk dělá chyby, zvláště když je pod masáží odborníků a je vychován k totalitní poslušnosti. Vlastně jsem ráda, že jsem se nenarodila v jiných koutech planety, kde tamnější odborníci provádějí horší mrzačení dětí typu obřízky…

Ještě dodám, že jsem nikdy jako dítě neměla problém s komunikací, nikdy se mi nikdo nevysmíval, nepotřebovala jsem opakovat věty, protože by mi okolí nerozumělo. Nevnímala jsem žádný problém na toto téma a vlastně jsem ani nechápala, proč chodím na logopedii.

Následky:

Pominu-li docela slušné traumátko spojené s tímto zákrokem, tak se pojďme podívat na následky, které to na mě nechalo.

Dodnes se mi při jídle stává, že vdechnu kousek sousta do nosu. Typicky jde o rýži, ale párkrát jsem vysmrkávala i špagetu. Je to vtipné, ale příjemné to není. Každopádně žít se s tím dá. Takže pohoda. Asi jako by vám v dětsví usekli malíček z důvodu lepšího držení péra a pěknějšího psaní. Rychle si zvyknete a absence malíčeku vám zas TAK život nezkomplikuje. Na klavír budete hrát hůř, ale nějak si poradíte.

Horší jsou zdravotní následky. Zatímco před vytržením mandlí se mi nemoc usídlila vždy v krku a proběhla ve formě angín. Po odstranění mandlí se v krku moc nezdržuje a leze dál na průdušnici. Kolem dvacítky jsem mívala chronické stavy, kdy mi na průdušnici cosi sedělo několik let. Ve chvíli, kdy se to řešilo s odborníky pomocí ATB, vyléčilo se to tak na měsíc, aby se to po několika týdnech pohody vrátilo s akutním stavem, připadně ještě prostřídalo s jiným neduhem typu zánětu močového měchýře. Přirovnala bych to k alkoholu – taky člověku na chvíli uleví, zvedne náladu, aby si o něco později užil kocovinu. Takže jsem usoudila, že ATBolikem nechci být a skřeta na průduškách jsem nechala na pokoji a on mě nechal jakž takž žít. Musela jsem si jen hlídat, abych se moc nezadýchala, případně abych nevybuchla smíchy, to se pak skřet na průduškách naštval a odměnil mě bolestivým záchvatem suchého kašle.

Zrovna teď (2026) si jedu jeden takový zdravotní neduh, který začal v pátek zánětem nosohltanu. A když už jsem se v sobotu radovala, že je to na ústupu, objevil se v neděli na průdušnici… Podcenila jsem zahřívání hrudníku. Ano naučila jsem se s tím žít, při jakémkoli náznaku infekce bolest v krku apod. musím držet v teple nejen krk, ale i průdušky, abych zamezila šíření nemoci směrem do těla. Velké šátky a šály jsou mi velkým pomocníkem.

Víc toho díky bohu není 🙂 Tento článek jsem napsala pro rodiče, kteří uvažuji o podobném zákroku u svých dětí. A pro logopedy, kteří svými radami mrzačí děti. Aby měli informace z první ruky. Jakýkoli chirurgický zákrok je brutální zásah do těla a zmrzačení člověka. A je dobré se zamyslet nad důvody tohoto mrzačení. Je rozdíl mezi amputací nohy s gangrenou a amputaci nohy pro půvabnější krok… Tak teď už víte, jak se jednomu člověku žije bez nosních mandlí. A pod videem zjistíte, jak dopadl šišloň, kterému mandle zůstaly.

Kamarádka se se svým synem rozhodla jinak než mí rodiče. Když mu bylo 10 let, ještě si slušně šlapal na jazyk. Dnes mu je 12 a žádnou vadu řeči u něj nevnímám. Možná kdybych se na to hodně soustředila, bych něco našla, ale v běžné mluvě nic nevnímám.

Když byl menší, jen jednou jsem zaregistrovala, že se stal chlapec terčem posměchu pro své šišlání. Vyprávěl nějaký příběh s babičkou, a vždycky když zašišlal, začal se jeho kamarád hlasitě chlamat. Chvíli jsem to nechala, ale pak jsem posměváčka upozornila, že to nemá dělat. Posměváček se slzami v očích (ze smíchu) se omluvil a vysvětlil čemu se tak směje:

„Já si představím, co by se mi stalo, kdybych přišel ke své babině a řekl jí – ahoj babiško 😀 Ona by mě ve dveřích zabila! :D“

„Proč??? Ona je tak vysazená na šišlaní?“

„Ne na šišlání, ale na Babiše!“

Načež jsme se tomuto šišlacímu fórku zasmáli od srdce všichni.

Responzivní design je takový, který funguje na monitorech různých velikostí… tzn. na mobilech na výšku i na širokoúhlých monitorech na šířku. Podle mě základním kamenem šikovného responzivního designu jsou bloky <div> které se řádí vedle sebe a pokud nemají místo (úzký mobil na výšku) naskládají se pod sebe. A zde je ukázkový kód jak na to:

Trkač je samočinné čerpadlo, které umožňuje automaticky mechanicky přečerpávat vodu, bez nutnosti zapojení do elektřiny. Ke svému chodu využívá proud vody. Požívá se tedy k čerpání vody z potoka, řeky, vodopádu apod. Čím silnější proud tím výše umí vodu vyčepat.

Trkač se tedy umístí do proudu a proud vody bude pumpovat. Většina vody trkačem proteče a její energie se využije k pumpování a část vody se vypumpuje.

Jde o jednoduché zařízení s dvěma ventily. Dá se sestavit doma šikovným svařením trubek a ventilu. A pak je to o hraní si a štělování. Princip trkače je pěkně zobrazen v gifu níže:

Zkreslení zvuku při přebuzení. Chrčení (šumění), které se objevuje, vyperckujeme-li zvukový výstup nad rámec možnosí repráků, nebo když naopak křičíme vstup do mikrofonu nad rámec možností mikrofonu. Krajní hodnoty zvukového signálu to ořízne a v těch místech pak dochází k zachrčení.

Řešení ztlumit hudbu, tak aby se celý signál dostal do pásma, na které je reprák stavěný. V případě mikrofonu ztišit zvuk / zaznamenávat zvuk z větší dálky.