Reprezentace tělesa hranici

Metoda reprezentace tělesa pomocí hranice, spočívá v tom, že těleso je dáno svou hranici (povrchem), která je orientována a dělí tedy prostor na dvě části - vnitřek tělesa a vnějšek tělesa.

Popis tělesa rozdělen na dvě části

  1. topologický - popisuje vzájemné vztahy mezi entitami tělesa (vztahy mezi stěnami, hranami a vrcholy)
  2. geometrická - popisuje umístění entit tělesa v prostoru (souřadnice prostorů, rovnice ploch,...)

Těleso může být je definováno těmito informacemi:

  • seznam povrchů (shell), které těleso omezují
  • seznam stěn (face) definuje povrch
  • seznam smyčky (loop) definují stěnu. Jde o orientované hrany. Obsahuje-li stěna jednu smyčku, jde o stěnu bez děr. Je li dána více smyčkami jsou ve stěně tunely. Směr rotace smyčky udává normálu stěny a určuje tedy na které straně stěny je vnitřek tělesa a která strana je vnější. Díváme-li se na smyčku rotující proti směru hodinových ručiček koukáme na stěnu tělesa z vnějšku. V opačném případě koukáme na stěnu zevnitř tělesa. Nebo jde-li uprostřed stěny, jde o díru (tunel)
  • seznam hran (edge) definují smyčky
ne však všemi dohromady, aby nedocházelo k nekonzistenci informací. Proto se uchovávají jen některé z těchto informací a další se dopočtou. Jednou z hraniční reprezentací těles je datová struktura zvaná okřídlená hrana daná hranou a dvěma plochami k ní přiléhajícími.